Vděčnost za život

Včera jsme byli na sopce Vesuv a v Pompejích. Na konci dne jsem byla úplně vyřízená. Po týdnu horkého Neapolského slunce, stále nějaké akci (uličky Neapole, noční Neapol, neapolské podzemí, různá historická místa, moře a koupání, ranní brzské neplánované vstávání a procházky zálivem, večerní zmrzky…) a dlouhém každodenním ponocování (tady fakt den začíná pozdě a končí hluboko v noci – a právě to na Itálii miluju) to bylo i na místě. Takže dnes absolutní chill day a zítra už zase objevovat krásná místa.

Ale na konci toho včerejšího dne, i když utahaná jako kotě, byla jsem hluboce šťastná.

Uvědomovala jsem si, jak velký dar to je, že nejen že žiju, ale že mám sílu a teď i zdraví, možnost, mír, svobodu i peníze jet a být na takových místech jako je Vesuv nebo Pompeje. A že i když jsem nic, mravenec v obřím mraveništi historie naší země (jako fakt je to hodně mocný chodit po místech, po kterých chodili lidé v 1. století a teď tam jsem i já), dostávám milost a příležitost žít a vidět to. Že je to zázrak, že zrovna já jsem se narodila a teď tu jsem. A že i pro mě tahle místa jsou nachystaná, abych je viděla, vnímala, radovala se z nich, užila si je.

Ta obrovská velikost (Vesmíru, Života, Záměru) a zároveň malost (jedna z bambiliónů lidí, kteří tu kdy žili na této Zemi) mě dostává. Na kolena, do pokory, vděčnosti, úcty, ztišení, radosti, štěstí.

Navíc si tu užívám dokonalý vnitřní odpočinek. Úplně bez práce, řeším jen kam si zajdeme na dobré jídlo, kam pojedeme a co objevíme, kde se vykoupeme v moři, jakou zmrzku vyzkoušíme. Často nevím, jaký je den, nebo kolik je hodin. Bezčasí. Takové, které jsem žila v chemoterapiích, jen tohle je na úplně opačném spectru. Tohle bezčasí si moc a moc užívám. 😊


Pokud ráda nahlížíš do svého vnitřního světa stejně jako já, stvořila jsem pro nás aplikaci Měsíc. Můžeš v ní sledovat reálnou fázi Luny na obloze a skrze krátké denní zápisky objevovat svůj vlastní rytmus = jak se ti proměňuje energie, spánek a jaká témata se ti v čase opakují.
👉 Objevit aplikaci Měsíc

Tento text vyšel původně 27. července 2023 jako příspěvek na mém osobním facebookovém profilu. Komentáře a reakce k němu najdete u původního příspěvku.

Z PORAŽENÉ ŽENY VÍTĚZKOU
V ŽIVOTĚ I PODNIKÁNÍ.

Můj osobní příběh

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Jedna věta denně.
    Možná přesně ta, kterou jsi dnes potřeboval/a slyšet

    366 afirmací v aplikaci, kterou máš na ploše telefonu.

  • Tyhle dva články čtete nejvíc
  • Rubriky
  • Archivy