Srovnávačka 2: Když si dovolíš změnit svou minulost

Rozdíl v čase mezi těmito dvěma fotkami je 28 let.

Tuhle srovnávačku bych nazvala: Když si dovolíš změnit svou minulost.

Ta holka vlevo nejen že ještě vůbec neví, že se do dvou let vdá, bude mít tři děti, po 17 letech se rozvede, bude podnikat na internetu a cestovat. Ona taky ještě neví, že změní – doslova určí – svou budoucnost tím, že přepíše minulost.

Bylo mi devatenáct, život mi doslova ležel u nohou. Ale já nevěděla jak žít. Myslela jsem si, že jsem ošklivá, neuměla jsem se moc bavit s lidmi, nechápala jsem, proč jsem vůbec na světě. V balíčku životní výbavy jsem si nesla hluboké odmítnutí, nejistotu, velikou stydlivost (ta mi teda ještě dost zůstala :D) a ze všeho nejvíc jsem toužila, aby mě měl někdo rád. To byl můj životní level.

A za těch 28 let jsem postupně procházela dalšími levely. A na každém jsem něco ze své životní výbavy odložila a naopak něco nového přijala. To nové, co jsem si brala, nebylo ale vždy pozitivní, to je potřeba si říct. 🙂 Tak životní levely nefungují. Odkládáte a berete si dle své aktuální moudrosti. Já někdy byla docela blbá, když se zpětně ohlédnu, co jsem si to nabírala. 😂

Ale věřím, jak už jsem psala v minulé srovnávačce, že nabíráme přesně to, co potřebujeme nabrat, abychom se stali člověkem, jakým máme být. A přesně v tom je ukryté tajemství. Je to klíč ke smíření. Ke smíření se sám se sebou. Se svou minulostí. Klíč k laskavému a bezvýhradnému přijetí přítomnosti. Ať se v našich životech stalo cokoliv (a teď myslím spíše na to špatné), je to součást naší osobnosti. Přijmout to, znamená uzdravení a smíření. Znamená to uzavření míst (ran), ze kterých neustále vyvěralo cosi zkaženého a neustále zasahovalo do přítomnosti a ovlivňovalo ji. Umět přijmout, že vše, co jsem v životě nabrala, je v pořádku a díky tomu jsem kdo jsem, je zázrak, který vrací vědomí vlastní hodnoty. Vrací a zároveň neustále dává životní sílu. Zázrak, díky kterému dáme své přítomnosti zcela jiný náboj.

Snad to není dnes moc složité povídání. Pro mě je tak silné, že si nejsem jistá, zda vám ho ve slovech vůbec dobře předávám.

Já sama jsem v procesu. Mnoho věcí z minulosti jsem už opečovala a uzavřela. A díky tomu je moje přítomnost bez jejich vlivu, už mi ji prostě neovlivňují a neurčují. Díky tomu jsem získala více životní moudrosti a vím, že docela často si můžu vybrat, co si naberu. Co si do života pustím. A to nejmocnější rozhodnutí, které jsem kdysi udělala je, že jsem se rozhodla pustit si do života lásku. A o tom bych mohla psát hodně dlouho. Láska má tolik podob! A je zároveň nejmocnější element celého vesmíru. Láska je uzdravení, smíření, (sebe)přijetí, svoboda. Láska neubližuje a také nikdy nedojde. Láska je bez konce. Láska je to, co dává životu smysl. Láska je (moje, ale i tvoje) přítomnost i budoucnost. ❤️

PS: Všimněte si stejných barev vršku i spodku a podobného výrazu, se mi hezky podařilo obě fotky vyladit, že? 😀
Zkrátka jsem to stále já, stejná a přece tak moc jiná. ☺️

Další srovnávačky jsou Když se rozhodneme nezůstat stejní a Když se rozhodneš být člověkem první generace.

Pokud ráda nahlížíš do svého vnitřního světa stejně jako já, stvořila jsem pro nás aplikaci Afirmace. Nabízí jemnou denní podporu, která tě vede k sobě sama, pomáhá ti ukotvit mysl v přítomnosti a ladí tvé vnitřní nastavení na to, co v životě opravdu chceš žít.
👉 Objevit aplikaci Afirmace

Tento text vyšel původně 1. září 2021 jako příspěvek na mém osobním facebookovém profilu.